Jdi na obsah Jdi na menu
 


Recenze: LEGO Harry Potter Years 1-4

31. 7. 2010

Od doby, co bylo oznámeno vydání LEGO HP hry uplynulo již pár měsíců a pro mnohé jedince bylo datum vydaní stejně tak lukrativní a očekávané, jako premiéra samotného filmu. Od poslední povedené HP videohry uplynula spousta času, jedna mizérie střídala druhou. A kdo jiný by tak měl vrátit herní HP sérii na výsluní než právě LEGO série? Očekávání byla obrovská (stačí si vzít popularitu dalších LEGO her) a o to větší mohlo být zklamaní.

A jak to dopadlo? Uvidíte dále...




Jsem rád, že hned na úvod můžu napsat, že tohle není ten případ a k nám se dostala hra hodná Harryho Pottera. Harry Potter nebyl nikdy zábavnější.

Pokud se řadíte mezi hráče LEGO, tak vás zde v podstatě nic nepřekvapí. Ovládání zůstalo při starém a k hraní vám tak stačí nějakých 10 kláves. Taky proč měnit něco, co tak dobře funguje, že? Menší změny tu však přeci jen jsou. Zatímco u LEGO Star Wars jste šli z mise do mise, v tomto případě vám hraní zabere podstatně víc času. Jednotlivé mise (celkem 6 v každém ročníku) jsou rozmístěny různě po hradě a mezi jednotlivými učebnami či úkoly se volně pohybujete po hradě a můžete plnit různé minihry, kouzlit na cokoliv co uvidíte a sbírat kostičky, pomáhat studentům v nouzi a odemykat si tak nepřístupné úrovně nebo se jen tak kochat kouzelnickým světem.

Samotná hra začíná vtipným úvodem (mezi námi, které video zde není vtipné), kdy si postupně projdeme Harryho příchod k Dursleyovým, jeho mládí až po návštěvu Hagrida. První mise se odehrává v Děravém kotli a Příčné ulici, která zde vypadá opravdu úchvatně. Možná je to dáno i tím, že zde můžete strávit spoustu času a přitom o nic nepřicházíte. Je libo navštívit Gringottovic banku a „zřídit si účet“? Jak je liboJ Následně se po sérii dalších vtipných videích přesouváme do společenské místnosti Nebelvíru, odkud se máme za úkol dostat na první vyučovací hodinu. Takhle postupně získáváme jednotlivá kouzla. Jejich obsluha není nikterak náročná a velmi snadno se do kouzlení vžijete.

Samotné plnění úkolů a nástrah lze zvládnout bez větších obtíží, i když musím přiznat, že pár zapeklitých pasáží se zde najde. Ale není to nic, kvůli čemu byste si trhali vlasy bezradností. Obvykle nejslabším článkem LEGO her bývá kamera, ale během hraní jsem se snad do žádných problémů nedostal. Společnost nám dělá Williamsova a posléze i Doyleova hudba, nedá se však říct, že by se autoři řádně věnovali výběru melodií pro jednotlivé pasáže, a tak se může stát, že nám při poklidné procházce po nádvoří hraje některý z vážnějších motivů.

Za zmínku stojí i grafika. Ač je větší část dělaná z lega (jak jinakJ), nemůžu se zbavit dojmu, že hra po grafické stránce vypadá líp než poslední HP videohry. A to rozhodně není nic, na co by v EA mohli být hrdí. Dá se říct, že tvůrci plní naše kouzelnické sny. Konečně se můžeme řádně podívat tam, kam se dosud žádný mudla nevydal. Důkladně si tak můžeme projít místa, které ve filmech nedostaly řádný prostor, nebo místa o kterých jsme si mohli nechat jen zdát. Pomocí mnoholičného lektvaru můžeme navštívit kolej Havraspáru nebo Mrzimoru, projít si Děravý kotel od shora až dolů, užít si v Prasinkách atd.

Zatímco prvním dvěma ročníkům není co vytknout a působí prakticky bezchybně, u vězně z Azkabanu a Ohnivého poháru už to tak jednoznačné není. Samotné mise postrádají náboj a jako by si tvůrci nevěděli rady, co do vězně vlastně dát? Máme tu pak celkem zbytečnou první misi v Děravém kotli, kdy se snažím chytnou jednu učebnici Obludného obludária a na takový famfrpál můžeme rovnou zapomenout. Jen se tak potvrzuje, že si ani v Traveler´s Games neví s famfrpálem rady. Přitom v Kameni mudrců to tenkrát šlo! Vůbec celý vězeň je poněkud bez atmosféry. Zatímco u prvního i druhého ročníku bylo jasně vidět, kam hra směřuje a že se kolem opravdu něco děje, u vězně z Azkabanu spíš hra přešlapuje na místě. Sirius Black sice uprchl z Azkabanu, ale že by to ve hře bylo nějak vidět, se říct nedá. Mozkomorové se sice pohybují po okolí Bradavic, ale že mají silný vliv na Harryho, tak to se taky nedozvíme. Navíc se úplně vytratila jakás takás náročnost prvních dvou roků. Správnou atmosféru nemá ani finálová mise. Zde bych však ani tolik nespílal hernímu studiu, vždyť už samotný film (resp. kniha) nemá jednoznačný závěr. Aspoň že tu máme ty videa (Harry coby strašák nemá chybuJ).

To u čtyřky je pohlavek na místě. Po celkem povedeném začátku na MS přichází trochu chaotické plnění úkolů turnaje Tří kouzelníků. Souboj s drakem se mění na procházku po aréně s Hermionou „za ruku“, kdy drak nám spíš dělá křena a lepší to není ani v jezeře. Když vám totiž větší starosti dělá porazit Aragoga než draka, tak asi něco není v pořádku. To bludiště vypadá mnohem líp než ve filmu, ale opět tomu chybí pořádná atmosféra či nějaký vrchol. No a souboj se samotným Vy-víte-kým? No, víc vrásek mi dělal ten Aragog.

Samotným dohráním všech čtyř ročníků hra ještě nekončí. Pokud chcete být důkladní, můžete se pustit do hraní jednotlivých misí znovu a tentokrát s jinými postavami. Některé předměty nebo dveře lze otevřít jen když hrajete za Severuse Snapea, jinde zase potřebujete pomoc od studenta Havraspáru. Od toho se taky odvíjí délka hraní. Samotné dohrání hlavní linie zabere kolem 30ti hodin času (za předpokladu, že chodíte po hradě a sbíráte kouzlíte na všechno možné. Pokud však chcete mít hru na 100% dokončenou, může vám hraní zabrat dvakrát tolik času. Stačí si jen vzít, že po „prvním“ dohrání jsem měl hru dokončenou z nějakých 40%. Pořád tak před vámi zůstává spousta dveří a skrýši zahalena tajemstvím a je jen na vás, zda tomuto vábení podlehnete. O zábavu rozhodně nebude nouze.

A co říci závěrem? Tahle hra je něco, na co jsme v herním HP světě už dlouho čekali. Nečekejte žádnou náročnost či extra špičkovou grafiku. Prostě si jen pohodlně sedněte a nechte se unášet příjemnou atmosférou kostičkového světa, kdy navíc při sledování vtipných videí si můžete udělat anketu, která postava je nejvíc pro smích.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

emma watson

(libi, 20. 11. 2010 19:52)

jaa ji miliju!!§§